Tyršova 1, 120 00 Praha 2
tel. 604 983 875
e-mail: info@wontanara.cz
© 2010 Wontanara, o.s.
Adopce afrických dětí, projekt pomoci na dálku je mnohem víc, než jen jednoduchá ekonomická výpomoc, neboť vytváří pouto solidarity, porozumění a vzájemné náklonnosti mezi různými národy a kulturami. Je to forma pomoci, která poskytuje dítěti možnost chodit do školy, a tím i naději na lepší život, zatímco zůstává ve své rodné zemi, se svou rodinou.
Snažíme se organizovat setkání „adoptivních rodičů“, na kterých si můžete osobně pohovořit se všemi koordinátory adopce, a dozvědět se tak všechny novinky a plány, podívat se na zajímavé fotografie a videa pořízená ve čtvrtích, kde všechny rozvojové projekty organizujeme. O konání těchto setkání dáváme každému adoptivnímu rodiči včas vědět e-mailem. Velmi doporučujeme zúčastnit se těchto setkání a zeptat se na vše, co vás zajímá.
Po obdržení darovací smlouvy si může každý adoptivní rodič vytisknout Certifikát o adopci s fotkou „svého“ dítěte skrze svou „soukromou stránku rodiče“. Při vyplňování smlouvy v políčku certifikát vystavit na jméno uveďte název či jména, která chcete, aby na certifikátu figurovala, v případě, že se liší jména na darovací smlouvě.
Guinea, která získala samostatnost v roce 1958, do jisté míry kopíruje školský systém, který tam zavedli Francouzi za kolonialismu. Oficiálním jazykem je zde francouzština. V Guineji jsou 4 skupiny kmenů a každý kmen má svůj jazyk. Děti mluví svým mateřským jazykem, francouzštinu se začínají učit až v mateřské školce či při nástupu na ZŠ. Gramotnost v Guineji velice nízká: číst a psát umí 35,9% osob starších 15 let (49,9% mužů a jen 21,9% žen).
V Guineji existuje státní a soukromé školství. Ze zákona vyplývá povinná školní docházka, ale ta je za současné situace nemožná a nikdo ji nekontroluje. Školy nemohou kapacitně zajistit místo pro všechny děti.
Ve státních školách, kde se školné neplatí, může být až 150 dětí ve třídě, takže výuka je značně neefektivní. Proto tam, kde je to možné, děti z našeho projektu často umísťujeme v soukromých školách, kde se školné platí. Ve třídě je méně dětí a děti mají šanci se něco naučit.
Další důvod, proč děti nechodí do školy je ten, že dítě musí mít ve škole uniformu a pomůcky, bez nichž nelze chodit do školy. Na tyto věci ale mnozí rodiče nemají peníze, takže dítě do školy nepošlou.
Vybavení škol i úroveň školství připomíná situaci našich praprababiček. Školy jsou vybaveny dřevěnými lavicemi, tabulí, stolem a židlí pro učitele. Nelze srovnávat znalosti dítěte u nás např. ve 3. třídě s dítětem, které chodí do 3. třídy v Guineji. Je zde absolutní nedostatek didaktických školních pomůcek. Školy jsou nebarevné s malými okny a vysokými teplotami uvnitř.
Ve státních školách by měla být výuka zdarma. Je zde povinná uniforma, která je drahá a poplatek za místo v lavici (podle počtu zapsaných dětí, se vyrobí potřebný počet laviček a lavic). Zřizuje je stát, který je také financuje a platí učitele. V poslední době ale stát přispívá nedostatečně na chod škol, a školy jsou pak nuceny vybírat „nepsané“ příspěvky na školné od rodičů. Problém státních škol je často neúnosné množství dětí ve třídách, platy učitelů jsou nízké a kvalita výuky za takových podmínek není uspokojivá. Proto se za poplatek pro děti z programu adopce organizují doučování (repetition).
Soukromé školy jsou zakládány jednotlivci či soukromými subjekty a platí se na nich školné stanovené vedením školy. Povinná výbava je uniforma, učebnice a školní potřeby. Ze školného je hrazen chod školy a platy učitelů, které zde bývají zpravidla vyšší než na státních školách. Dětí je ve třídách méně a školy bývají lépe vybaveny. Přestože je školné na těchto školách povinné, jeho vymáhání rozhodně neodpovídá praxi u nás a pokud rodiče na školné dočasně nemají, záleží na domluvě se školou a toleranci vedení školy, jak se bude v takovém případě postupovat.
Jsou typy soukromých škol, kde se kromě francouzštiny vyučuje také arabština a náboženství (Korán). Většinou kvalita výuky odpovídá standardním soukromých školám. Navíc se tam čte Korán, děvčata nosí šátky.
Ve školách státních i soukromých se setkáváme bohužel s tělesnými tresty. Jde o zakořeněný zvyk, proti kterému se snažíme bojovat. Ve školách, které zřizujeme a jsou nazývány humanistickými, jsou tělesné tresty výslovně zakázány. Dbáme také pečlivě na výběr pedagogů, snažíme se prohlubovat kvalitu výuky a zavést výchovu k nenásilí. V humanistických školách můžeme poskytovat vzdělání velkému množství dětí zcela bezplatně.
Střední školy jsou v Guineji soukromé a státní a na obou typech se musí platit školné. Po dokončení college si student vybírá další možnosti studia podle několika hledisek: podle dostupných financí, výsledku svých závěrečných zkoušek na college a podle zaměření střední školy. Jsou zde dva typy škol: všeobecně vzdělávací (lycé - něco jako naše gymnázia) a odborné (podobné jako naše učiliště). Všechny střední školy trvají 3-4 roky. U lyceí se studium zakončuje dvěmi maturitními zkouškami (Bac 1 a Bac 2).
Absolvování střední školy či učebního oboru dává dětem větší šance na změnu v jejich životech. A to nejen ve smyslu zlepšení životní úrovně. Upřímně řečeno i absolventi středních škol mají šance na sehnání trvalého zaměstnání mizivé. Většina populace je buď bez práce nebo je závislá na příležitostných pracích a skromných výnosech ze svých políček. Jde hlavně o to, že lidé s vyšším vzděláním jsou aktivnější ve společenstvích, ve kterých žijí a působí a jsou zodpovědnější ke svým rodinám a tomu jak naloží se svým životem.
Další úrovně vzdělání v Guineji jsou univerzitní (státní i soukromé). Na univerzitu se student dostane po přijímacích testech. Zájem je však tak vysoký, že často hraje roli úplatek, aby byl student přijat. Po přijetí na univerzitu dostávají studenti malé stipendium od státu. Zde již uniforma povinná není.
Každá škola má vlastní uniformy, jejichž barevnou kombinaci si určuje. Může se zdát, že v zemi jakou je Guinea je to jen zbytečný luxus pořizovat dětem uniformy. Avšak kromě toho, že jasně informují okolí, že dítě dochází do konkrétní školy, mají pro dítě i jakousi bezpečnostní funkci. U dítěte, které nosí uniformu je jasné, že pravidelně dochází do školy, kde je registrováno a spíše se po něm bude někdo shánět, pokud se mu něco stane, než po dítěti, které uniformu nemá a je tedy pravděpodobné, že žije na např. ulici. Nezanedbatelné je i to, že nová uniforma, zajišťuje dětem z programu alespoň jedno až tři nové oblečení ročně. Z jiného pohledu způsobuje drahá uniforma další překážku ke vzdělání dítěte, protože většina rodin nemá prostředky ani na pořízení uniformy.
Děti chodí do školy již od 3 let, kdy začínají něco na způsob naší mateřské školy, avšak je to součást ZŠ a v tomto duchu tam děti tráví i čas. Mateřská školka je spíše škola (děti sedí v lavicích, nehrají si s hračkami jako u nás…). Dále pak od 6 let pokračují 1. až 6. třídu na ZŠ a 7. až 10. třídu na college. Velmi často však věk dětí v dané třídě neodpovídá z důvodů přerušování školní docházky z nejrůznějších důvodů a nuceného opakování jednotlivých tříd. Běžně narazíte na 12 letého kluka třeba ve třetí třídě.
Školní rok na základní škole má 3 trimestry:
Prázdniny mají děti od 23.12. do 3.1. (vánoční), 1.4. – 13.4. (velikonoční) a v červenci, srpnu a září (v období dešťů).
Výuka probíhá ve francouzštině. Vyučovací předměty se mohou lišit, ale základní na nižším stupni jsou: francouzština (mluva, čtení, psaní, přednes), matematika, občanská nauka, zpěv, senzorická cvičení, praktické práce,…
Informace o předmětech (podle situace v každé škole se může mírně lišit):
Dítě je hodnoceno po ukončení každého trimestru, vysvědčení dostáváme obvykle až po ukončení celého školního roku. Známkování je bodové od 1 do 10, na vyšším stupni do 20, přičemž 1 je nejhorší a 10 (nebo 20) nejlepší. Pokud žák nedosáhl potřebného průměru 4 ze všech předmětů, nepostupuje do další třídy a musí ji opakovat (někdy se však průměr v různých školách nepatrně liší). Obvykle se uvádí také pořadí žáka ve třídě a celkový počet žáků ve třídě. Na konci každého trimestru se dělají testy a zkoušky. Ne pokaždé však škola vystavuje vysvědčení. Většinou na vyžádání koordinátorů a ve státních školách vystavují vysvědčení často jen jednou a to na konci roku. Prospěch žáka je veden v žákovské knížce (livret scolaire). Některé školy dávají na jedno vysvědčení záznamy výsledků ze všech tří trimestrů, kdy je postupně dovyplňují do příslušných kolonek formuláře vysvědčení. Jiné školy mají na každý trimestr vysvědčení zvlášť. Dále se nepoužívají jednotné formuláře vysvědčení, každá škola má svůj vlastní. Nejdůležitější jsou pak závěrečné zkoušky na konci 6.třídy, podle kterých je dítě přijato na college. Děti, které jsou tedy v 6. třídě nedostávají na konci III. trimestru vysvědčení, ale tzv. atestaci (potvrzení o přijetí na college). Tu z Guiney dostáváme později než obvyklou zásilku vysvědčení.
Na vysvědčení mohou být zahrnuty všechny 3 trimestry s doplněné, které již v daném školním roce proběhly nebo výsledky jen za jeden aktuální trimestr.
Peníze neposíláme rodině, ale přímo na účet naší organizace AGUIPAH (association guinéenne pour l’appui humain) v Guineji, kde naši místní organizátoři nakoupí vše potřebné, zařídí zápis do nejvhodnější školy v okolí, zaplatí za něj školné a spolupracují s rodinou dítěte.
Našim cílem je poskytnout dítěti šanci dokončit střední školu či učební obor. To záleží na motivaci a talentu dítěte. Ale i základní vzdělání, tzn. absolvování nejméně 6 tříd ZŠ a 4 tříd na college má pro dítě velký význam pro budoucnost. Mezi ZŠ a dalšími stupni vzdělání je velký rozdíl v nákladech. Platí se vyšší školné, je třeba více učebnic a pomůcek, které jsou dražší a to znamená, že i částky v jednotlivých stupních vzdělání se liší.
Příspěvek je možno zaplatit jednorázově, ve třech splátkách nebo měsíčně. Jelikož školní rok je v Guineji rozdělen do trimestrů, převádíme peníze 3x ročně: v září, v prosinci a v březnu. Proto termíny pro úhradu vašich plateb jsou vždy do 31.8., 30.11. a 28.2.
V těchto termínech potřebujeme mít na každé dítě třetinu z celkové roční částky (tzn. 2000Kč, 2500Kč nebo 3000Kč dle stupně vzdělání dítěte).
Častým nedorozuměním bývá právě špatné splácení u měsíční možnosti splátek. U této platby je pro zahájení adopce nutné zaplatit 1. splátku 2000 Kč (resp. 2500Kč nebo 3000Kč), abychom mohli okamžitě koupit dítěti školní uniformu a učebnice. Ale protože zároveň musíme začít platit i školné, potřebujeme další měsíční splátku hned od následujícího měsíce a ne až po 3 měsících. Tzn. že celkovou roční splátku máte zaplacenou dříve. V případě, že chcete s adopcí po jednom roce přestat, přestanete platit, dítě dochodí ve škole celý rok. V případě, že chcete pokračovat, platíte dále bez přestávky pravidelně 500 Kč měsíčně.
Snažte se prosím platit pravidelně tak, jak jste si vybrali na smlouvě a případné změny nám dejte včas vědět. Ušetříte nám tím složité dohledávání plateb a nepříjemné připomínání nedoplatků.
Nezapomeňte také vždy uvést jako variabilní symbol číslo vašeho dítěte v databázi.
Součástí celkové roční částky je i příspěvek na organizaci dalších projektů sdružení ve prospěch celé komunity v Guineji.
4500 Kč (75%) jde přímo na dané dítě (2-3 ks školní uniformy, školné, školní pomůcky, knihy, sešity, aktovka a dále podle částky, která zbývá se hradí zdravotní péče až 1x za měsíc (preventivní kontroly), zdravotní pojištění – fond, ze kterého se dětem platí ošetření a léky v případě nemoci, doučování, denní strava a nakonec se místní koordinátoři společně s rodiči dětí dohodnou na konkrétním využití zbývající částky podle potřeby dětí).
1500 Kč (25%) jde na chod programu Adopce v Guineji a ČR (zhotovení fotografií, vystavení vysvědčení, vedení účetnictví, poplatky bance, cestovné koordinátorů, poštovné, telefonické spojení, internet, kancelářské potřeby, nájem, platy pracovníků, webové stránky apod.) a na finančně náročnější projekty v Guineji – stavba a vybavení škol, zřizování zdravotních středisek, nákladnější zdravotní ošetření dětí atd.
V případě college i střední školy a vyšší platby, tedy 7500 Kč resp. 9000 Kč, se počítá s výdaji na zajištění projektu se stejnou částkou jako u základní školy, tedy 1500 Kč, což je 20% (při platbě 7500Kč) a 16% (při platbě 9000Kč), (ne 25%).
Protože jsme zjistili, že většina “adoptivních rodičů” bere adopci více než na jeden rok – smlouva o adopci je uzavřena na dobu neurčitou. Oznámení o ukončení adopce potřebujeme proto vědět minimálně čtyři měsíce předem, abychom mohli pro dané dítě najít nové řešení.
V případě jakékoliv změny (adresy, telefonu, e-mailu) nás informujte co nejdříve, zamezíte tím nedorozuměním v dostávání pravidelných pozvánek a informací týkajících se celého projektu a aktuálních informací od „vašich“ dětí.
Vždy v lednu vystavujeme adoptivním rodičům potvrzení o přijetí daru, které si můžete sami vyplnit skrze soukromou stránku rodiče.
Dítěti je možné psát v průběhu celého roku. Doporučujeme psát krátké dopisy jednoduchým jazykem a tak, aby obsahovaly témata pochopitelná pro dítě, které zná velmi odlišnou realitu, než je ta naše. V případě, že adoptivní rodiče nemohou dopis napsat ve francouzštině (oficiální jazyk v Guineji), můžeme zajistit překlad, pokud nám text zašlete elektronickou poštou.
Děti jsou velmi rády, pokud dostanou fotografie svých adoptivních rodičů. Od dítěte budete moci dostávat informace, obrázky, avšak nemůžeme zaručit dopisy psané samotným dítětem. To proto, že mnohé děti neumějí psát tak dobře, aby byly schopny udržovat písemný kontakt. Když využijete posílání dopisů kdykoliv přes poštu, neočekávejte, že vám rodiny dětí budou odpovídat, opravdu na to nemají peníze, není to projev nezájmu ani nevděku. Zaslání peněz na poštovné také není řešením, protože když vložíte do obálky peníze, může se zásilka ztratit a kdyby došla, stavěli byste rodinu dítěte do těžkého postavení, kdy za obdržené peníze mají poslat dopis, přesto, že by za ně pravděpodobně nejraději koupili něco mnohem potřebnějšího: jídlo, léky... Často si tady v Evropě vůbec nejsme schopni představit, v jakých každodenních situacích ti lidé žijí. Pokud je to možné, snažíme se zajistit dokumentaci (fotografie, video) z jednotlivých škol, kam děti v rámci projektu chodí.
Také je dobré připomenout, že role "rodičů na dálku" může způsobit určité zmatení. Proto je dobré obracet se na dítě jako na "malého kamaráda".
Doporučujeme vám, abyste v dopisech neuváděli svou adresu z důvodu vyvarování se situaci, kdy ji osoby blízké dítěti mohou využívat k dalším žádostem (což se již v minulosti stalo).
Vzhledem k současnému počtu adoptovaných dětí a k malé nadváze povolené leteckými společnostmi není již možné posílat dopisy a dárečky ve spojení s naší cestou do Guiney. Dětí, které máme na starost, je hodně, proto prosím respektujte to, co jsme zde napsali, protože všechny obdržené balíky zůstanou v Praze nebo budou rozděleny do sbírky určené všem dětem.
Možností je posílání dopisů poštou přímo na adresu koordinátorů v Guineji. Z technických důvodů jsme byli nuceni zrušit veškeré posílání balíčků.
Důvody jsou následující:
Prostě naši koordinátoři mají s balíčky spoustu problémů a proto po několikaleté zkušenosti s posíláním dárku vás na jejich žádost prosíme, abyste posílali POUZE dopisy a fotografie. Děti budou mít také radost a bude je to motivovat k lepším výkonům. Pokud chcete děti přece jen podpořit nějak více, můžete penězi, za které byste poslali balíček, přispět například na nějaký projekt zahrnující celou komunitu, na fond zdraví pro děti, z něhož se hradí lékařské ošetření vážně nemocných dětí, vyžadujících hospitalizaci v nemocnici a drahé léky… (přehled projektů viz níže).
Zainoul Abidine Barry
BP: 4819 Conakry
République de Guinée
No. de l'enfant: ................
Nom de l'enfant: ................
Quartier: .........................
V překladu to znamená:
No. de l'enfant: = ID dítěte: např. 2027
Nom de l'enfant: = Jméno dítěte: např. Fatoumata Camara
Quartier: = čtvrť: např. Landreah
Číslo dítěte jako poznávací znak napište i na obsah zásilky. Stává se, že zásilka přijde poškozená nebo ji na poště otevřou a tím se poškodí nebo ztratí průvodka (obal) ze zásilky a pak je těžké zjistit komu patří.
Odpověď z Guiney nelze očekávat, dopisy z Guiney chodí pouze přes naše sdružení, a to většinou 2x-3x v roce společně s vysvědčením. Bohužel nejsme schopni organizačně zvládnout potvrzení každého dopisu zvlášť a okamžitě.
Je také možné poslat dopis přes nás. Dopisy posíláme najednou přes mezinárodní zásilkovou službu. Budete-li chtít této nabídky využít, pošlete nám dopis pro vaše dítě na adresu: Wontanara, Tyršova 1, Praha 2, 120 00. Službu je možné využít pouze, zašlete-li příspěvek na poštovné do Guiney ve výši 50 Kč, který lze buď zaslat na náš účet pod variabilním symbolem: ID dítěte nebo uhradit v hotovosti v Tyršově
Zajišťujeme dopis od dítěte společně s vysvědčením a fotografií dítěte min. 2krát do roka – vždy po skončení školního trimestru (vysvědčení – dle školy – minimálně 1 maximálně 3, obvykle 2, aktuální fotka dítěte dopis nebo obrázek od dítěte). Protože ale koordinátoři v Guineji potřebují čas na získání všech vysvědčení a dopisů od svých svěřenců, až měsíc může trvat pošta z Guiney do ČR (když ji nevezeme osobně) a pak ještě my v Praze musíme vše překontrolovat, naskenovat a rozeslat. Dopisy by měly být rozeslány v březnu za 1. trimestr, v červenci případně za 2. trimestr a říjnu za 3. trimestr. To se týká dětí od 1. do 6. třídy. Informace od starších dětí mohou být rozeslány v jiných termínech. Vše záleží na dodání všech materiálů z Guiney. To může být také zpožděno tamní politickou situací (generální stávka, posunutí školního roku apod.) Pokud informace za dítě z Guiney nepřišly, zjišťuje se proč a urguje se náprava. Někdy zjištění takové informace trvá déle.
Budeme se snažit, abyste dostávali dopisy až 3x do roka – vždy po ukončení každého trimestru ve škole, ale vždy s časovým odstupem.
Pár komentářů týkajících se dopisů od dětí…např. proč nereagují na vaše dotazy… Děti píšou dopisy a kreslí obrázky hromadně ve škole. Často uplyne i jeden měsíc od předání vašeho dopisu, což osobně považuji za největší důvod toho, že dítě neodpoví přesně na vaše otázky… Dítě může místo dopisu také psát abecedu, slabiky, zkrátka to, co se učí ve škole. Děti v Guineji nejsou většinou schopny napsat souvislý dopis do 6.třídy. Při nástupu do školy se teprve začínají učit francouzštinu, doma ale opět mluví svým mateřským jazykem. Proto je vývoj dítěte ve škole nesrovnatelný s vývojem dětí v ČR. Od 7.třídy se obvykle rozdíl začíná dohánět a děti na střední škole jsou již na srovnatelné úrovni jako děti v ČR.
V Guineji jsou lidé dost nábožensky založeni (85% muslimů, 8% křesťanů, 7% animistů) a v korespondenci často zmiňují Boha a děkují vám právě v tomto „náboženském“ duchu (que dieu vous protege, si dieu le veut, dieu merci….). Je to naprosto běžné a odpovídá to tamní mentalitě.
Někdy píše dopis koordinátor nebo učitel jménem rodičů dítěte, kteří mu dopis diktují… řada lidí je negramotných.
Dalším problémem je často „kostrbatá“ francouzština těchto dopisů, kterou je někdy velice těžké přeložit, protože v textu bývají pravopisné chyby. Francouzština není mateřským jazykem dětí. Francouzsky nemluví děti ani doma. Teprve nástupem do školy se děti učí francouzštinu – učí se nejprve mluvit a porozumět, ale jedná se jen o pár hodin ve škole. Pro srovnání si můžeme zkusit představit, že bychom zde nastoupili do první třídy (přeskočíme úplně mateřskou školku) a vše najednou bude v angličtině s tím, že rodiče angličtinu neumí a vůbec třeba nechodili do školy. Bude nám to chvíli trvat, než se vůbec naučíme v tomto jazyce přemýšlet.
Chápeme, že potřebujete vidět, že vaše peníze jsou skutečně použity, jak nejlépe to jde, a že potřebujete co nejvíce informací – takže se na nás obracejte s vašimi dotazy a my se pokusíme vše vysvětlit a případné problémy nebo nejasnosti řešit.
Pokud si přejete osobně poznat vaše adoptivní dítě, je možné seznámit se s našimi projekty na místě a navštívit ho přímo v jeho zemi. V takovém případě vás žádáme, abyste se osobně spojili s koordinátorem projektu a dohodli se přímo s ním. V každém případě vám předáme kontakt na organizátory v místě a budeme vás informovat o všech důležitých detailech.
To, co naopak není možné, je přivést dítě do České republiky. Úřední záležitosti s pozváním, vízem a dalšími nezbytnými dokumenty jsou velmi komplikované. Navíc vytrhnutí dítěte z reality, ve které žije (velmi chudé a odlišné od té naší), by pro něj bylo traumatické a rozhodně nepřispělo ničemu dobrému.
Bohužel nemůžeme vyhovět prosbě některých z vás a sdělit Vám přesné datum narození vašeho adoptivního dítěte, protože u většiny dětí přesné datum jejich narození nevíme. Nevědí ho totiž ani jeho vlastní rodiče nebo pěstouni, což je pochopitelné, pokud si uvědomíme, že často jsou sami negramotní… např. u většiny našich dětí se rodné listy vyřizovaly, až když nastupovaly do školy. V Guineji neexistuje důsledný systém evidence obyvatel, jako tomu je u nás. Proto se stává, že rok narození dítěte a rodičů neodpovídá přesně opravdovému stavu ale pouze odhadu (časté datum narození je 1.1. :-) ).
Z našich cest do Afriky a setkání s „adoptovanými“ dětmi vzniklo několik zajímavých videozáznamů, které jsme promítali a nabízeli během našich setkání či zasílali poštou. Jestliže jste neměli možnost je získat, můžete si o ně kdykoliv požádat, abyste si mohli udělat představu o našich aktivitách i když se nemůžete zúčastnit přímo našich akcí. CD můžete využít i k případným prezentacím třeba v okruhu vašich známých, spolupracovníků apod.
Videonahrávky, které jsou k dispozici:
Protože všechny projekty organizuje převážně síť dobrovolníků, uvítáme i vaši pomoc – aktivní zapojení do organizace těchto aktivit.
Můžete přímo zorganizovat třeba „Sbírku pro Afriku“, přednášku či výstavu ve vašem bydlišti, práci nebo škole, pomoci s organizací jiných aktivit, pomoci s překlady, tiskem materiálů, nebo třeba jen vyvěsit informační letáky o „Adopci afrických dětí na dálku“ ve vašem okolí.
Významně pomůžete i tím, že nabídnete „adopci“ svým známým a přátelům a budete koordinovat kontakt s takto nově vzniklou skupinkou „adoptivních rodičů“. Tím se aktivně zapojíte do vytváření této mezinárodní sítě solidarity. Pro bližší informace o možnostech vaší aktivní účasti kontaktujte koordinátora projektu pro „vaše“ dítě.